Flebologie
soukromá ordinace pro léčbu křečových žil dolních končetin
Kontaktujte nás na +420 257 323 693
Doc. MUDr. Maruše Horáková, DrSc.
In memoriam
Dr. med. MUDr. Magdalena Anna Horáková
Dr. med. MUDr. Elena Horáková
soukromá ordinace pro léčbu křečových žil dolních končetin
Kontaktujte nás na +420 257 323 693
Doc. MUDr. Maruše Horáková, DrSc.
In memoriam
Dr. med. MUDr. Magdalena Anna Horáková
Dr. med. MUDr. Elena Horáková
1) Zákrok je bez rizika embolie
2) Bez hospitalizace a narkózy, pacient je plně aktivní, odchází hned po výkonu z ordinace a musí ještě 1,5 hodiny nachodit.
3) Probíhá pouze v místním umrtvení a pracuje se místo skalpelu pouze s jehlou 1,2mm silnou. Toto nahrazení skalpelu jednoduchou jehlou zaručuje krásné kosmetické výsledky,
4) Dokonalé odstranění celého kmenového komplexu(čtyři kmenové žíly).
Při jednom zákroku se provede odstranění dvou kmenových žil, takže každá končetina, jestliže se řeší celý kmenový komlex, musí mít dva zákroky.
Pouze takto provedená ambulantní flebektomie podle Horákové má minimální návratnost, čili je zde vysoká trvanlivost
5) Není třeba doléčovacích metod, Po klasické operaci i jiných technikách je ve 40% třeba doléčování pomocí sklerotizace,
6) Končetina po zákroku nebolí, Je citlivá pouze na pohmat jako modřina, ale sama od sebe vůbec nebolí. Tím se pacient cítí výborně a je plně aktivní,
Při zákroku bolí samozřejmě chvíle, kdy se musí žíla opíchnout, když však na místě anestezie odezní, končetina nebolí, jelikož je zákrok velmi šetrný.
Vyndavání větví nebolí vůbec, kmenové žíly trochu pálí, ale zde je obrovská individualita, jak to pacient prožívá, jelikož to někomu nevadí, jiný to může prožívat o něco více, ale u všech pacientů bolestivost po zákroku není žádná. Pouze na pohmat je končetina nějaký čas citlivá.
Naše metoda resp. nový postup a provedení ambulantní flebektomie (Horáková 2000)má nesmírnou přednost tím, že je schopna odstranit nejen hlavní kmenovou žílu velkou a malou, ale i obě přídatné kmenové žíly.
Klasická chirurgie nebo metody laserového nebo radiofrekvenčního typu a další metody, které stojí na principu zajizvení žíly, nedokážou vůbec řešit přídatné kmenové žíly.
Problematika řešení přídatných kmenových žil pro ostatní metody spočívá ve čtyřech bodech.
1) Průběh přídatných kmenových žil.
Probíhají zpočátku šikmo, potom teprve směrem dolů. Z těchto důvodů klasická operace není schopna vůbec řešit zadní přídatnou kmenovou žílu. Přední přídatná kmenová žíla při prvním chirurgickém zákroku není řešena vůbec a při druhém chirurgickém zákroku pouze částečně.Laserové nebo radiofrekvenční metody je v celém jejich průběhu nejsou schopny řešit vůbec.
2) Velikost přídatných kmenových žil.
Pro klasickou chirurgii je stripping těchto přídatných kmenových žil velmi problematický. Vzhledem k velikosti žíly ho většinou nelze použít. V případech kdy je velikost cévy větší a stripping by se dal použít, tak zde většinou činí problém výše uvedený průběh žíly a tím ji stejně řeší pouze částečně. Pro laserové nebo radiofrekvenční metody je zde problematický nejen průběh těchto přídatných kmenových žil, ale i velikost. Laserové a radiofrekvenční techniky mají veliká omezení v tom, že na žílu menšího průsvitu nelze použít sonda, které byla použita na žílu větší.
3) Tloušťka žilní stěny
Pro kmenové žíly je charakteristické, že tloušťka stěny v průběhu žíly je nejen různá, ale jsou zde i místa velmi zeslabená, dokonce se mohou vytvářet i výdutě různých tvarů. Pro klasickou chirurgii jsou tato zeslabená místa velikým problémem, jelikož zde lehce může dojít k přetržení žíly a tím se stripping nedokončí, jak by měl. Pro laserové metody a další metody, které působí zajizvení žíly, je však tloušťka stěny ještě mnohem větším problémem ve srovnání s klasiclou chirurgií, bohužel dosud nevyřešeným! Tloušťka stěny je natolik různá, že ji nelze předem předvídat. Tím v místech, kde je žíla silnější, nejsou určité části stěny plně zlikvidovány a jsou pak zdrojem potíží a návratnosti žil, která se po provedeném laserovém nebo radiofrekvenčním zákroku již velmi těžko řeší.
4) Uložení vlastní kmenové žíly a kmenových přídatných žil
Uložení kmenových žil je částečně pod vazivou blánou a částečně nad vazivovou blánou. U strippingu a laserových nebo radiofrekvenčních metod dojde někdy k tomu, že sonda projde pouze do části nad vazivouvou blanou a ta část, která je pod vazivouvou blanou tam celá zůstane na místě a je dále zdrojem dalších obtíží.
Flebektomie podle našeho nového způsobu (Horáková 2000) není omezena ani průběhem, průsvitem, tloušťkou stěny ani uložením, jejikož se postupuje velmi šetrně kmen po kmeni, větev po větvi, takže dojde k dokonalému odstranění celého kmenového komplexu. To má za následek minimalizaci návratnosti žil a vysokou trvanlivost zákroku.
Je zde však samozřejmě obrovský rozdíl v čase, který je zapotřebí k provedení výkonu. Klasická chirurgie laserové metody mají délku trvání výkonu ,maximálně dvě hodiny, flebektomie (Horáková 2000) délka trvání výkonu 8-10hodin.
Naše flebektomie celého komplexu kmenových povrchových žil se výrazně liší od flebektomie běžně prováděné tím, že naší technikou můžeme řešit kmenové žíly( velkou a malou kmenovou žílu) a současně i přídatné kmenové žíly( přední a zadní). Tyto všechny kmenové žíly diky svému uložení, přestože jsou čistě povrchové, tak nejsou na končetině vidět pouhým okem. Jsou však zdrojem křečových žil, které pacient na povrchu vidí. Naše metoda odstraňuje nejen to , co je na povrchu vidět, ale i všechny zdroje- to jsou kmenové žíly. Tím dosahujeme úžasné trvanlivosti po zákroku a velikou oběhovou úlevu pro pacienta.
Flebektomie běžně prováděná řeší pouze křečové žíly, které jsou pouhým okem vidět, ale neřeší jejich zdroj, což jsou kmenové žíly. Tím má běžně prováděná flebektomie vysokou návratnost a nemůže se vůbec s provedením našeho výkonu srovnávat. U běžně prováděné flebektomie jde o výkony krátké a nenáročné trvajíci 1-3 hodiny práce). Trvanlivost je velmi krátká, návratnost je do dvou let60%. Z těchto důvodů se běžně prováděná flebektomie užívá pouze jako doplňková metoda.
Naše metoda je zcela samostatná metoda a má návratnost po dvou letech 2,5%. Ale i v návratnosti je obrovský rozdíl, jelikož po našem zákroku vznikají jen žíly velmi malého rozsahu a nejsou již kmenové. Odstraněné kmenové žíly již nikdy nevzniknou. A to je úžasná oběhová výhoda, jelikož kmenové žíly se podílejí na bércových vředech.
A to je obrovský rozdíl oproti obecné flebektomii, kde se lkmenové žíly neřeší a tím je i horšé oběhová stranka u pacienta, jelikož vzniklé nové žíly mají k tomu ještě zdroje v ponechaných kmenových žilách a tím je zde větší oběhová zátěž.
Pracovní neschopnost doporučujeme dva týdny po každém zákroku. V případě, že se absolvují dva zákroky, tak je opravdu dobré si udělat volno čtyři týdny, jelikož je část pacientů, co nejde na druhý výkon za týden po prvním zákroku, ale má odstup mezi zákroky dva týdny.
Důvod je ten, že po každém chirurgickém zákroku dochází v krvi ke změnám srážlivých faktorů, aby se pacient mohl dobře zahojit. Tyto změny probíhají 12-14 dní. Jelikož je to pro organizmus určitá změna, která je někdy doprovázena únavou, doporučujeme 14 dní pracovní neschopnost. Dalším důvodem je chodící režim po výkonu, kdy je třeba jednu hodinu chodit a následně dvě hodiny mít pauzu. Toto se potom 4x přes den opakuje. Tím není možné chodit do práce.
Křečové žíly, nebo-li varixy, bychom mohli definovat jako vakovitá rozšíření žilní stěny, kdy žíla ztrácí svůj hlavní úkol, což je, odvádět odkysličenou krev směrem k srdci. Křečová žíla již není schopna se podílet na žilním návratu a proudění krve v ní probíhá opačným směrem ve srovnání se zdravou žíou. Tímto způsobem výrazně zatěžuje celý krevní oběh včetně srdce.
Tuto skutečnost si velmi málo lidí uvědomuje. Většina lidí si myslí, že jde pouze o jednu žílu, kterou vidí na svém lýtku, ale již nikoho nenapadne, že jde o zátěž nejen končetiny, ale celého oběhového systému včetně srdce.
Jakým způsobem dochází ke vzniku křečových žil není zcela ještě objasněno. Víme však zcela jistě, že se zde uplatňuje vrozená , dědičně založená chabost pojivové tkáně, která se nachází v žilní stěně a chlopních. Čili vývojově dochází k nedostatečnému vývinu žilní stěny, což se týká nejen žil povrchových, ale i hlubokých, což má za následek pomalejší žilní návrat směrem k srdci a nižší kyslíkovou hladinu v krvi.
Nové výzkumy ukázaly, že právě tato hladina kyslíku v krvi a odpověď žilní stěny na sníženou kyslíkovou hladinu v krvi, ovlivňuje průběh a vývoj onemocnění. Nižší kyslíková hladina v krvi, když pacient proti ní nezahájí léčbu, vyvolává ve všech cévách druh zánětlivé reakce, která, když je opakovaná, vede ke zničení žilní stěny. Toto zničení žilní stěny se pak projeví nepravidelným rozšířením žilní stěny, které pacientům tolik kosmeticky vadí.
Na vzniku křečových žil se však podílí kromě genetiky ještě životní styl.
Hraje zde nesmírnou roli pohyb a váha pacienta. Lidé štíhlé postavy, kteří mají hodně pohybu, mají varixů statisticky významně nižší a bercové vředy u nich vznikají zcela vyjímečně. Lidé s nadváhou a s nedostatkem pohybu mají daleko vyšší návratnost křečových žil a těžší projev a průběh choroby s následným vznikem bércových vředů a nádorových onemocnění.
Na končetině rozlišujeme povrchový žilní systém a hluboký žilní systém. Krevní oběh zajišťuje v 90% hluboký žilní systém. Pouze 10% krve probíhá přes povrchový žilní systém. Hluboký žilní systém se neodstraňuje!!! Operace provádíme pouze na povrchovém žilním systému. Povrchový žilní systém si můžeme představit jako korunu stromu . Kmenové povrchové žíly jsou zde jako silné větve, ze kterých vycházzí boční větve, ale je zde ještě hustá síť žil kapacitních. Tím vůbec nevadí odstranění kmenových žil žádnému člověku. Když kmenové žíly onemocní, je velmi dobré je odstranit, jelikož již stejně nefungují, ale ještě naopak škodí, jelikož ztratily svoji funkci. Funkce žíly je odvádět krev směrem k srdci, a to se již nemocnou žílou neděje. Tato nemocná žíla naopak působí velmi škodlivě, jelikož pouští neodkysličenou krev zpět do končetiny. Tím způsobuje jeí nedokrevnost , vyšší tlak v oblasti kotníku a tím se výzmamně podílí na vzniku kožních zněn a tvorbě bércových vředů. Z těchto důvodů se musí odstranit.
Kmenové žíly však v 84% postižených na končetině vidět vůbec nejsou!!! U zbývajíc ích 14% postižených jsou vidět pouze částečně většinou pouze v oblasti lýtka. To, co pacient na končetině zpozoruje, je pouze větev těchto kmenových žil. Často se tudíž domnívá, že má jenom malou žilku, ale to je velmi zrádné, jelikož když se jedná o větev kmenové žíly, je třeba odstranit i kmen.
Křečové žíly se mohou vyskytovat již v útlém věku. Doc. Horáková se jako první zabývala u nás výskytem varixů v dětském věku. Zjistila, že do 14 let se již vyvinuté varixy nacházejí ve 13,9%.
Je zajímavé, že u pacientů s rodinnou zátěží se vyskytují varixy mnohem dříve, okolo 20. roku života a dříve. U pacientů bez rodinné zátěže vznikají varixy okolo 30 let a později.
Chronickou žilní nedostatečností je postiženo 80% obyvatelstva, kdy u 40% se tato choroba projeví ve formě viditelné povrchové křečové žíly. Dvakrát více však nacházíme na končetinách tzv. metličkovité varixy, což jsou drobné modře nebo červeně prosvítající žilky na pokožce. Je však zde i řada pacientů, kteří trpí pouze otoky nebo bolestmi nohou, tíhou v končetinách, křečemi.
Včasná diagnóza je velmi důležitá, jelikož se dá prevencí velmi dobře chorobě čelit a zabránit zbytečnému rozvoji choroby, jelikož změny ve tkáni, které chorobu provázejí jsou nevratné. U pacientů, u kterých nejsou žádné známky onemocnění, je možno stanovit diagnózu již od 18 let.
Nesmírně cenné je to u žen ještě před těhotenstvím. Odstranění povrchových žil vede k lepšímu prokrvení plodu a předejde se zbytečným komplikacím v průběhu těhotenství, jako jsou právě časté povrchové záněty žil.
Další výhodou včasné diagnostiky je správná léčba a prevence choroby kompresivními punčochami. U pacientů včasně léčených a provádějících správně prevenci nevznikají bercové vředy s nasledným nádorovým onemocněním.